Falco a Jeanny jako pohádka
Je brzy ráno a já nemohu usnout po probdělé své noci.
Právě jsem však uviděla něco překrásného...
Právě jsem však uviděla něco překrásného...
Najednou mám v srdci klid a mír,
i když má duše nad tou krásou pláče...
i když má duše nad tou krásou pláče...
Najednou se cosi stalo
a já cítím,
jak mám všechno kolem sebe ráda,
jak miluji vás všechny,
celičký svět, své přátele i nepřátele...
a já cítím,
jak mám všechno kolem sebe ráda,
jak miluji vás všechny,
celičký svět, své přátele i nepřátele...
Poslouchám znovu
a přivírám slastně nad tou něžnou krásou oči,
a mé světské starosti kamsi do daleka odplynuly...
a přivírám slastně nad tou něžnou krásou oči,
a mé světské starosti kamsi do daleka odplynuly...
Poslouchám znovu a znovu, naslouchám každičkému tónu, sleduji každičký barevný odstín na obrazech, každičkou odstínů barevných tu změnu
a od té krásy nemohu pohled svůj odtrhnouti...
a od té krásy nemohu pohled svůj odtrhnouti...
Dagmara/Falco1957
Jeanny - Falco